Znáte to – našli jste konečně ten dokonalej tisk, už se vidíte, jak ho věšíte na zeď… a pak si všimnete těch divnejch písmen v rohu. A/P? HC? TP? Co to sakra je? Kryptografickej kód? Tajná zpráva od mimozemšťanů?
Nebojte, nejste v tom sami. Je to džungle, ve který se ztratí i profíci. Tak pojďme na tour světem uměleckejch zkratek:
A/P (Artist’s Proof) Jako VIP v klubu – exkluzivní kusy navíc k hlavní edici (obvykle kolem 10%). Teoreticky to jsou umělcovy osobní kopie. Prakticky? Často způsob, jak vytisknout pár kousků navíc, když se hlavní edice vyprodá. Šikulové.
E.A (Épreuve d’artiste) To samý co A/P, jen to zní víc fancy, protože… francouzština! Stejně vzácný, stejně ceněný, jen se u toho musíte tvářit jako someliér.
H.C (Hors Commerce) „Není na prodej“ – největší marketingovej trik všech dob. Nic nevzbudí zájem líp než nápis „neprodejný“. Když najdete H.C print, připravte se, že bude stát majlant… pokud ho vůbec prodaj.
PP (Printer’s Proof) Tiskařova odměna. Místo faktury dostane pár tisků. Chytrý – za pár let může financovat důchod na Bali.
OE (Open Edition) Nekonečnej příběh – tiskne se, dokud je zájem. Dobrý pro ty, co chtěj print za každou cenu. Blbý pro ty, co hledaj vzácný kousky.
TP (Trial Proof) Zkušební tisky. Pro sběratele jsou jako svátý grál – ukazujou, jak se umělec dostával k finální verzi. Občas jsou zajímavější než finální print.
Příště, až uvidíte print s nějakou záhadnou zkratkou, můžete se tvářit jako profík. A když narazíte na zkratku, kterou neznáte? V nouzi si ji prostě vymyslete. „WTF? To je přece ‚Wow, This is Fantastic!'“
PS: Jestli se vám zdá, že jste utratili moc za print, co vypadá jako dílo vašeho pětiletýho synovce, nebojte. I profíci občas koupí „kočku v pytli“. Jen tomu říkaj „investice do emerging artists“. Zní to líp než „projel jsem výplatu“.